Graffneck
novinky   |   ulice   |   zóny   |   vlaky   |   traveling   |   jamy   |   videa   |   profily   |   výstavy   |   akce   |   battly   |   media   |   ostatní

OVERLAPS: Rock / Pois / Koby

St.5.Únor.2014

OVERLAPS, neboli přesahy, jasně naznačují, o co v této rubrice půjde.

Zajímají nás všechny možné aktivity lidí, kteří tak nějak vzešli z graffiti komunity, co dělají, kam se dostali, kam nyní směřují energii a jak je třeba zrovna graffs ovlivnilo v tom co dělají dnes.

Vykopáváme hned od podlahy s velkou personou pražského podsvětí, s Kobym.

 

Rocks

zdroj: 307

 

Jak se daří? Dlouho jsme tě nepotkávali na klasických místech..

 

Momentálně relativně dobře, hrozně si užívám město, ulici, život, detaily, atmo, okamžiky... autisticky, intenzivně vnímám svět.. pohybuji se na klasických i neklasických, až možná abstraktních místech, jsem ve městě.

 

Město je samozřejmě pro nás všechny nevyčerpatelným zdrojem energie, ale i zároveň zabijákem.

Umíš si představit život někde jinde? Ať už v nějakém jiném městě, nebo úplně mimo ?

 

Mimo město asi ne, možná jen dočasně, chvilkově. Změna města je lákavá, bohužel je tolik vhodných měst, že neumím vykročit. A Praha, komplexně vnímaná od historie, současnost, do budoucna, pres fikci, realitu i fantazii, je natolik přitažlivá, ze asi nevykročím.

 

Jsem rád, že někdo v této skeptické době dokáže hledět optimisticky i do budoucnosti, doufejme, že nám Praha něco zajímavého ještě opravdu nabídne.  Někdy to tak nevypadá, možná naopak, viz. třeba aktuální vyhláška o zavírání barů v centru po 22 hodině, to si myslím, že z části, která by měla nejvíce bujet životem udělá už úplný skanzen. Nicméně, po tolika letech, dokáže tě něčím matička stověžatá ještě překvapit?

 

Pražská „skanzenovitost“ doufám bude postupně mizet, prolomí se tolik diskutovaný mrakodrapový tabu. Kvalitní moderní architektura proroste do města. Bude přibývat míst, kde je zábavný trávit čas. Vyhláška o zavírání barů v určitý čas je jen dočasná onanie, nepromyšlená rychlá pomoc.

Praha mě dokáže překvapit pořád, neustále objevuji místa, které jsem neznal. Ale spíš mě překvapuje rozmanitostí, bizarností, ojedinělostí..

 

Křížení tramvaje - Praha 80s

 

Souhlas, jen doufám, že místa kde by člověk rád trávil čas, nebudou obehnány plotem a kamerami s nápisem „rezidence“. Osobně se ale nemůžu zbavit pocitu, že ve srovnání se západními městy, Amsterdam, Berlín atd. se u nás stále klade velmi malý, až téměř nulový důraz na kulturně-uměleckou hodnotu veřejného prostoru, pořád to úřednici vnímají jako něco, na čem se dá šetřit, přitom zanedbání kulturní sféry, se může vymstít z dlouhodobého hlediska.
Někdy mám pocit, že odkaz minulosti, dob komunismu nám dal více zajímavých, umělecky pojatých míst, než dnes, nepřijde ti?

 

Problém je to, že nechceme místa, kde by se dal trávit příjemně čas. Chceme jen cestičky z metra na autobus a rychle se zabouchnout doma, kde utřeme prach a pak teprve žijeme. S tímto tradičním českým provinčním přístupem rozhodně nemůžeme projektovat otevřené parky přecházející ve vzdušné rezidence, široké ulice, tzv. město pro lidi, ale ochotně narýsujeme plot, kamery a rezidenci/pevnost. Město je odraz toho co od něj chceme. Na to samozřejmě navazuje kulturní a umělecká hodnota veřejného prostoru. Není potřeba, nechceme ho, zdá se nám nepotřebný, nadbytečný, a to je bez diskuze velká škoda.. věřím ale, že to není až tak černé, různé nepatrné vlaštovky v podobě venkovních výstav fotografii, festivalů světla, hudebních produkcí ve městě, mohou pomalu měnit názor lidí.

 

Abych nebyl za úplného negativistu, tak jisté drobné krůčky taktéž pozoruji. Vůbec to, že široká veřejnost má zájem diskutovat o změnách jejich okolí, a chce se podílet na tom, jak to kolem jejich bydliště bude vypadat, je pokrok. V tomhle musím ocenit lidi jako Adam Gebrian, kteří i přes jistou smršť proti názorů, neúnavně komentují různé realizace napříč republikou. Bohužel, ale trend který popisuješ, je pořád realita.

 

Může se zdát, jak říkáš, že by nám paradoxně po komunistickým období zbylo víc zajímavě pojatých míst, majících atmosféru, nebo jakoukoliv výtvarnou hodnotu. Je to možné, setkávám se s tímhle názorem docela často, hodně takových míst vnímám, zároveň je potřeba říct, že veřejný prostor byl univerzálně pojatý a my jsme se do něj učili vžít.

Nemůžeme se ale utěšovat zmíněnými vlaštovkami, ale musíme chtít víc, musíme se hádat s developerama, protestovat, napadat jejich projekty, pokud se nám zdají nekvalitní.  Zapojit se, kritizovat, komentovat, viz. příklad Adama G.

 

O to víc je pak potřeba vyzdvihnout tvůj blog DRIPS, který slouží jako silný zdroj informací pro mnoho lidí co znám. Jak k tomu došlo,měl si to jako já u Endless Illusion, že si cítil potřebu se podělit o zajímavé věci?

 

U vzniku drips.cz byl určitě jeden z aspektu potřeba podělit se, informovat, radovat se.
Dá se ale říct, že se taky jedná o mojí vlastní terapii a nejvíc asi o ukojení hladu, který je posilovaný většinovými, účelovými, promo médii.

 

Daan Botlek

Drips

 

Narážíš na neobjektivnost a nicneříkající pojetí dnešních médií, který slouží spíše jako promo médium pro různé subjekty? Dle obsahu Drips je tvůj rozsah zajmu enormní, sledovat tolik kanálů zabírá poměrně dost casu. Z osobní zkušenosti vím, že je to takový half-time job, nicméně ty se soustředíš spíše na fotografie než na texty. Předpokládám tedy, že je pro tebe obraz dostatečně výstižný a nepotřebuje komentář?

 

Přesně tak, ale nejhorší zločin masmédií je plochost obsahu a dokonce i plochost proma a reklamy, nebo snaha informovat o čemkoliv a o komkoliv, bez vlastního vkusu a názoru, taková bezpohlavní "objektivnost". Co se týče drips.cz, snažím se, aby záběr byl co nejširší, šťavnatý, zajímavý, ale v nějaký korespondenci s vlastním názorem a pohledem. Čas věnovaný hledání a následný selekci nechci snižovat na úkor rozsahu, naopak se mi zdá, že je blog téměř prázdný a potřebuje víc rozšířit. Nastavený způsob prezentace bez textu a zvuku asi nejvíc vyhovuje mému vnímání světa, kdy vizuální vjem je prvotní a daleko před ostatním vnímáním. Je to taková němá forma, bez rukou, nohou... vizuální autismus řekl bych. Což je každopádně i limitující, takže by se to v budoucnu mohlo trochu změnit.

 

Pokud osobně můžu nějaký média hodnotit, tak to jsou ty hudební, které mají v současnosti do investigativní žurnalistiky opravdu daleko. Co jim nepřistane v mailu, jako by nebylo, jakákoliv vlastní iniciativa v hledání a přinášení čerstvého obsahu je pak úplná utopie, čest výjimkám. Vedle architektury nebo grafiky, ale třeba i designu a fashion, dáváš hodně prostoru fotce, což potvrzuje tvá předchozí slova o vizuálním autismu. Podobný zážitek by pak ale mohlo zprostředkovat právě i video, které navíc dokáže zasáhnout více lidských vjemů, bohužel díky „naembedovaným“ videím se weby pak často rapidně zpomalují. Plánuješ v budoucnu zařadit i pohyblivé obrázky?

 

Video, to je problém, to je velký problém. Video je nádherný prostředek a jako příznivce filmu a v podstatě jakékoliv pohyblivé zábavy, mi na drips.cz schází, stále hledám ideální řešení, momentálně mám nepatrné množství vkládaných videí, v budoucnu to asi taky budu řešit odkazem.

 

Drips

 

Často se také obrazově vracíš do 70 let New Yorku, dýchají na tebe tyto zbombené vagony s podivuhodnými cestujícími stále silnou atmosférou?

 

New York je celkově nejfotografovanější město, New York subway je jasně nejfotografovanější metro, cestování/přeprava ve velkoměstě je samostatná kultura, komunikace, důležitá část života a už probíraný veřejný prostor. 70-80tý leta v New Yorku jsou naprosto neopakovatelnou, až téměř magickou událostí, která kromě zmíněných věcí definuje zrod a vývoj graffiti. Zobrazuje atmosféru nebezpečí, tajemna a obsažnost babylonu, megapolis. Fotografie urbanismu, života ve městě, ulice v průběhu 20tého století je velkou součástí drips.cz a New York subway 70s je zdá se nejvýraznější.

 

Do jisté míry se na to dá nahlížet také jako na ukázku nezvládnutých problémů, co se socializace určitých vrstev obyvatelstva týče, což není a nebylo jen věcí New Yorku, ale třeba i Londýna nebo Paříže, a dokonce se to týká i současnosti, to by bylo ale na delší debatu.

 

Tak to určitě, zajímá mě a baví právě ten výsledek těch problémů, v tom vznikají nápady, realizace, příběhy. To, co zažíváš, ať už na vlastní kůži, nebo zprostředkovaně díky fotografii, filmu, dokumentu, prostřednictvím graffiti, tance, hudby.

 

Když jsme se otřeli o to graffs, nemůžu se tě trochu nezeptat na tvůj návrat na zdi, vnímáš to dnes jinak než v dobách kdy sis dal pauzu, nebo to máš pořád stejně?

 

Nechal jsem se teď trochu strhnout lidmi kolem sebe, kteří graffs dělají, přes ně se setkal s dalšími lidmi. Je to zábavné, super. V době, kdy jsem nedělal, se ke mně ta věc stejně vracela, vnímal jsem jí, takže nejsem ani moc překvapený. Nicméně můj současný pohled je určitě už jiný. Není pro mě moc důležitý můj piece, spíš jsem zaujatý věcmi ostatních, baví mě ten celek, ta bohatost, rozmanitost ... Nemám žádnou ambici kromě zvířecí radosti v nějaké chvíli. Mam rád lidi kolem, trosku se učím, všechno se zda být v pořádku.

 

Drips

Drips

 

Rozumím, ten nadhled je podle mě k nezaplacení, a jen ku prospěchu věci, každopádně je fajn to pozorovat i z pohledu nezúčastněného. Vím, že občas koketuješ i s grafickým designem, baví tě nějaké trendy, směry, země? Já jsem osobně blázen do Holandska po všech stránkách.

 

Tak to bude hodně rychlá odpověď, mám hrozně rád grf dsgn, trochu sleduju, ale spíš diletantsky, neznám směry, neznám země.

 

Jasně, já miluju dominantní písmo..

 

Drips

Drips

 

Písmo je pro mě základ grf dsgn, dá se říct, že mě víc uchvacuje právě písmo. Moje naprostá láska je plátěný knižní cover, do kterého je vyraženy nekompromisní písmo, způsob sestavení, systém, který je autorem daný... takové ty 70-80 v ČSSR. To je hrozná posedlost.

 

Nedávno obletěla cyberspace fotka Egs a Poe na metru z Kačáku kolem roku 1993, neuvěřitelně silný moment. Když vidíš tyhle shots, patříš k takovým těm nostalgikům nebo hledíš spíše dopředu?

 

Pamatuji si přímo ty pieces a mám je hodně rád. Nevidím důvod neužít si trochu nostalgie. Zároveň mám rád současný věci a těším se na budoucí. Nejde porovnávat jaký pohled může být lepší. Užiju si oba.

 

Drips

 

Díky za tvůj čas.

Čus, užívej.

 

Autor: Layup

Zdroj: Drips.cz

 







Jméno:
E-mail:
Tel.:
Předmět:
Message:
Text:
 Vloženo dne: 08.02.2014 - 17:10 hodin. 
 Jméno:orige 
 Předmět::) 
 Text:Pois je král! Díky za tento článek. 
 Vloženo dne: 17.02.2014 - 14:57 hodin. 
 Jméno:Keith Baugh 
 Předmět:New York photos in this blog 
 Text:Please credit BEN 3YB & BLADE ... © KEITH BAUGH from the book EARLY NEW YORK SUBWAY GRAFFITI 1973-1975 by KEITH BAUGH http://keithbaugh.com/book/ 




 

GRAFFNECK SHOP

Po - Pá 11:00 - 20:00

So - Ne 12:00 - 19:00

Janovského 15

Praha 7, 170 00



 

 



(c) 2005 - 2018 Graffneck Team
(c) 2011 - 2018 Internet Profesional Factory IPF.CZ, All rights reserved.